Staré Jesenčany umisteni
Drobečková navigace

Úvod > Historie > Kronika - rok 1944

Kronika obce - rok 1944

Němci stále ustupovali, fronta se přibližovala. Letecké poplachy se množily, skučivé tóny sirén bičovaly nervy. Naši lidé byli poměrně klidní, očekávali, že budeme náletů ušetřeni. Četná letadla přelétala naše území, letci "kotláři" vyřadili kulomety mnoho lokomotiv. Můžeme si představit stěží rozčarování, jaké jsme zažili při prvním náletu.
 V severní Africe se Němci dostali až k Egyptu. Tam maršál Rommel utrpěl takovou porážku, že německá armáda panicky utíkala, vyklidila Libyi, Tripolis a Tunis. Spojenecká vojska dobyla Sicílii a vtrhla do Itálie. 6.června uskutečněna tak dlouho očekávaná druhá fronta. U západních břehů Normandie zřízen umělý přístav Atlantický nedobytný val u Avranches a Falais prolomen a cesta k Paříži se uvolnila. Spojenecké oddíly se vylodily téměř současně na Riviéře u Toulonu a Marseille. Osvobozena Belgie a Holandsko. Německá protiofenziva v Ardenách postup spojenců nezastavila.Němci se chtíc nechtíc stahovali ke "stráži na Rýně". Rudá armáda Němce přímo drtila. V pěti proudech jako obrovský válec je vtlačila od Visly po německém území k Labi.Německé opěrné body ponechávala v obklíčení za sebou.Italský král Viktor Emanuel s maršálem Badogliem se rozhodli pro kapitulaci.Početní fašisté však zůstali věrní Hitlerovi a bojovali proti spojencům. Od poloviny roku 1944 byli Němci sevřeni ze všech stran. Rudá armáda na ně útočila na frontě od Baltu až k Černému moři.
 21.července za jasné noci byli lidé probuzeni houkáním sirén. Vybíhali napolo oblečení z domu, slyšeli hukot motorůk kterému předcházely osvětlovací rakety podobající se vánočním stromečkům. V úleku hledali úkryt. Někteří se schovali do sklepů, jiní odbíhali do polí a lehali do příkopů a k mezím, jiní zůstali v bytech.Bomby byly spuštěny na východní část Pardubic za Chrudimkou. Bylo zničeno několik domů, bylo i několik ztrát na lidských životech. Podle všeobecného mínění tento nálet měl zasáhnout rafinerii petroleje a z neznámých důvodů se nezdařil.
 Za měsíc po prvním náletu jsme zažili nálet druhý. 24.srpna v poledne kvílivý jekot sirén hlásil poplach. Ve 4 proudech od Chrudimi se blížila bombardovací letadla k Pardubicům. Bomby padaly na železniční trať od Medlešic k Rosicům. Na jesenčanský katastr napadlo vybuchlých i nevybuchlých na tisíc. Na poli zabit přesídlenec v č.9 Froněk s koňmi. V č.22 byl usmrcen kočí Kozáček a krmič Kovačka. Naplno zasaženo stavení č.10 rolníka Roztočila, které vyhořelo. Zabit vůl a kráva, vůz rozmetán, že po něm nezůstala ani památka.Obytný dům č. 27 (Jíšův) s doškovou střechou shořel do základů, u chléva za ním střecha. Silně poškozeno stavení vedlejší. Mimo shora jmenované oběťmi náletu se stali Netek, Černý, z Froňkových vnuků chlapec, děvče raněno. Doškové stavení č.20 zmizelo. V Pardubicích v krytu u rafinerie petroleje zabity dcery jesenčanských usedlíků Emilie Chlumecká a M. Hrachovinová. Ztráty na tak početně malou obec velmi citelné. Současně začaly bombardovací letouny chrlit bomby na petrolku, nádraží, letiště. Vzdušné torpédo dopadlo do Nerudovy ulice. Cukrovar shořel. Trať do Prahy a Chrudimi na několika místech přerušena. Na petrolku svržena na 700 bomb, destalační věž (substil) však zasažena nebyla. Továrna brzy uvedena v chod. Na odklízení trosek totálně nasazeni učitelé, profesoři, četníci z Ostravska, Čech.
 Rudá armáda nezadržitelně postupovala a dospěla k československým hranicím - k Dukelskému průsmyku. Tu se Němci opevnili a kochali nadějí, že se ubrání v českých zemích a Alpách. Blízkost Rudé armády povzbudila slovenské partyzány, kteří 29.srpna povstali v Bánské Bystrici a v týlu nepřátelské fronty přivodili velké materiální i osobní škody. Soustředěním Němců u hranic byli nuceni uchýlit se do hor.
 Německé síly se stahovaly do českých zemí. Do Pardubic svážena munice. To bylo příčinou třetího náletu, opět na petrolku. Několik lidí při tom zabito a raněno. Hloubkovými lety ničeny lokomotivy a brzděn železniční provoz. Z Pardubic přes Jesenčany jezdily po 3 dni autobusy, dokud náletem poškozená trať nebyla opravena. Začátkem října začal boj o Duklu, jehož se zůčastnil i čsl. armádní sbor. Ruský 38. armádní sbor provedl nápor na silně opevněný průsmyk s neuvěřitelnou statečností a obětavostí. Ztráty v bojích byly těžké. Čsl. armádní sbor ztratil zde na 6000, celkové ztráty činily 80 tisíc bojovníků. 6.října konečně vstoupila osvobozenecká armáda na půdu Československé republiky.
 Ve vsi u hospodářů byly po celou dobu války konány prohlídky, nejsou-li utajeny zásoby v obilí, mléce, másle a vejcích. Prohlídky neměly valný úspěch.
 Jaro bylo poměrně velmi suché, sklizeň uspokojivá. Byla veliká úroda švestek. Na podzim časté deště zdržely polní práce.

28. 5. Vilém

Zítra: Maxmilián

POZVÁNKA.pdf 

 
 
 
 

 

 

Návštěvnost stránek

114659